8 týdnů...

Tak tuto sobotu byl zvláštní den - dopoledne jako obvykle dorazila návštěva, nic nenormálního. Co mě však zarazilo, chvíli si s námi hráli a pak panička vzala ségru aktivku do náruče a všichni zmizeli.... Za pár minut se panička vrátila k nám - ale ségru s sebou neměla!!! Kde je? Kam ji schovala?? Byla jsem z toho trošku zmatená a panička vypadala dooost smutně:( Nicméně o něco později dorazila další návštěva - tentokráte vzali mě a šli jsme si povídat do domu - já zas mohla šmejdit všude po bytě, to byla paráda!:-) Pak návštěva nasedla do plechové krabice na kolečkách, a mě vzali s sebou! Jupí, výlet:) Vstříc novým zážitkům!:-) Jo a protože nevím, jak bude tento výlet dlouhý, přenechávám deník paničce... tak se mějte, já jedu, čau:)

Ano, je to tak - tento víkend se štěňátka rozjela do nových rodin. Aktivka, teď už malá "Dream", bude agilitit v Plzni, stejně tak paní špuntíková "Kofola" má budoucnost agiliťáka v Brně, a malá Minnie, s novým jménem "Zenyatta - Zenny" bude správným parťákem a tak trochu i asistenčním psem pro Sonju z Vídně. Kluci budou sporťáci tělem i duší - Kvído - teď "Aron"  se bude prohánět po parkúrech v Karlových Varech, Agent "Terry" má také naplánovanou dráhu agiliťáka v Hodoníně....
Štěňátka se rozjela do světa a u nás doma je najednou nějak prázdno - nejen na zahradě, ale i v našich srdcích - chybí nám ti naši rošťáci, schází nám mazlení se s nimi, dovádění na zahradě, řešení sestersko-bratrských soubojů a hrátek, vraždění plyšáků, ...
Štěňátka odjela do rodin, kde kromě skvělých páníčků na ně čekají i další čtyřnozí kamarádi. Mrňousci, tak ať se vám daří... a moc nezlobte:)

den 46

Tak zase tady napíšu pár slov - ale jako proslov po mě nechtějte, na to já jako nemám moc času - musím běhat po zahradě, trhat strejdovi Greyovi ocas, a tak - prostě moc práce, znáte to...

Za posledních 12 dní se událo MOC novinek - začnu popořadě.

Ještě minulý víkend u nás byla další návštěva dvounožců - Semyšákovic - a si představte, že před naším domem vyrobili fotoateliér - prý se budem fotit - no jo, to určitě. No nakonec z nás něco vyždímali, ale zadara to nebylo - jako za sekundu sednutí padlo několik piškotů a kousků masa. Jsme borderky, takže nás jako rohlíkem neopijou:-) Nás to bavilo, hlavně prchat z dohledu:-)))

Další dny plynuly rychle, ven jsme moc nechodili, neboť panička tvrdila, že padají potoky vody - je zmatená, potok padat nemůže, zase blábolila nesmysly - naštěstí ve středu se z té horečky probudila a my zase chodili ven na bahenní zápasy:-) A pozor - zvětšili jsme vstup do boudy - místo dveří máme vrata do garáže!

Pátek - zase nás panička vypustila ven a my tušili, že má něco za lubem - pořád nás proháněla, prý ať jsme unavení. Já tušila zradu... no jasně a bylo to tu! Naložili nás do nějaké plechové krabice na kolečkách a začalo to drncat (já si z toho mírně ublinkla, naštěstí jsem ohodila jenom bráchu, jsem šikovná, nezašpinila jsem se...). Pak nás nějací lidé pořád kontrolovali, dostali jsme injekci proti všem chorobám světa ...  a paní doktorka nás asi nepoznávala, tak si nás označila čipem (asi pro příště nebo co). No jako řeknu vám, ať si to příště nechá pro sebe...  jako píchat do nás jak do jehelníčku, zas taková zábava to teda nebyla:-( Bráchům zkontrolovali varlátka a prý vše OK - no za prvé, nevím co to je a za druhé, mě to uráží... zas mají něco extra!

O víkendu proběhlo pár návštěv - to už zvládáme levou zadní - hlavně kousat, kde se dá i nedá - prověřit se musí vše, zvláště palce u nohou, to se dvounožcům tuze líbí, vždycky kvičí radostí, když pořádně stiskneme:-)

V neděli byl velký den - dostali jsme vlastní dům! Máme dům na zahradě, doufám, že na pořád! Protože jen se otevřou dveře a my můžeme řádit, jupí:-) Už zpracováváme vchod podle vlastního návrhu, doufám, že to panička ocení, snažíme se převelice...

No a v úterý - zase nás naložili do plechové krabice a někam vyvezli (pozor, já už si neublinkla:-)  a tentokráte nám kontrolovali očka. Byla s námi i teta Bree, asi morální podpora. Ovšem podpořit mohla koho chtěla -já to prospala - jestli se mi do očí někdo díval, tak to si musel moje víčka otevřít sám, jako já o tom ani nevím:-) Takže nakonec super výlet.

Tak zas čau, já musím pádit, brácha drtí strom, musím mu jít pomoct!

den 35

Po dlouhé době zase píšu pár slov, jak se nám daří - no to byste koukali, co se dá za týden zvládnout!

1) návštěvy - tak ty milujeme - panička se sice snaží všem namluvit, že normálně jsme daleko víc aktivnější, ale my prostě umíme zahrát ty nejhodnější štěňata pod sluncem - většinu návštěv koušeme jen minimálně, necháváme si to na pánečkovy kalhoty, panničin župan a mámin ocas.... tam se dokážeme skvěle realizovat! Jo a taky ukazujeme, jak umíme kráááásně spát - to předvádíme fakt rádi:-)))) Ale musíme všem MOC poděkovat, protože sbírka polštářků se nám pěkně rozrostla - o jeden skvělý modrý se lveíčkem, jeden s Mickey Mousem a jeden dokonce s Minnie, mojí jmenovkyní.. moc nám to spolu ladí!!:-)))) Takže máme každý jeden a už se o ně nemusíme prát.... bitky však pravidelně provozujeme i nadále - je potřeba trénovat, no ne? Další návštěvy donesly tunu piškotů, další super hračky a pamlsky - tak teď nevím, zda tu ještě nějaký ten měsíc nepobudeme, návštěvy nás fakt baví:-) Všem moc děkujeme!

2) překonání ohrádky - my říkali, že to zvládnem!!!!!!! Ha, neuplynul ani měsíc, a ségra špuntíková našla super chvat jak se přešvihnout přes nejnižší místo ohrádky - pěkně tím překvapila pánečka, když se vrátil z města, docupitala za ním do obýváku :"Hele, to čumíš co?"... no čuměl:-)) Byl tak vykulený, že ségru jen mrsknul zpět za náma - ovšem za minutu za ním valila zpátky. Bohužel má to jedno úskalí - už jsme plánovali, jak to od ségry odkoukáme, že to za den dva zvládnem všichni, a chyba lávky, měli jsme trénovat víc nenápadně - nízký plot zmizel a už máme ohrádku všude metr vysokou... chjooooo:-(

3) nový svět! - jako si představte, na co jsme přišli! Svět nekončí na chodbě - pokračuje i za dveřmi!!!!! No to by vám vypadl zrak! Tento týden jednoho dne panička řekla: " je pěkně, půjdete ven" - proč ne, normálka, ven z ohrádky chodíme celkem často, nevím, proč to tak zdůrazňovala.... a pak nás s pánečkem drapli a my se nestačili rozhlížet - no to byl nářez! Už víme, co je "venku"! První výlet byl poněkud rozpačitý - všude to divně vonělo, pod tlapkama nějaké hnědé studené (panička to nazývala budoucí trávou...), jo a byli tam ty tety a strejda velký kakaový pes.... zase nás olízal:-) napoprvé jsme byli "venku" jen chvíli, ale teď už ven chodíme pravidelně a pěkně řádíme...

4) máminy narozeniny - máma má dnes narozeniny - tak Heppy brrrrzdej:-)

den 27

Pár dní uplynulo a my jsme zase o kus větší a více vydržíme - především v kousání. To se zdokonalujeme, co to jde. A jde to:-) Paničce zpracováváme župan při večerním krmení, mámě škubeme ocas a krk (panička sice nadává, že budeme mít místo mámy oškubanou slepici, nám to neva, hlavně že drží:-))) a zabíjíme všechny plyšáky v ohrádce. Nejlépe se vraždí žlutá žirafa a růžová ovce.

Panička zavedla odpolední tvarohové svačinky s medem, no tak to se můžeme utlouct! Největší žrout všech dob je Kvído, panička ho musí i krotit - a já mám obavu, že nám jednou sežere i mámu! Frajeří, kolik toho sní a jaký je borec, ale že by to byla nějaká kultura u toho, to ne - se schválně mrkněte na fotku, jak pak vypadá!!!! 

A my pro změnu zavedli pravidelné bitky - bijeme se o místo na polštářku, o místo v boudě, o mámu, o paničku a taky jen tak, v rámci tréninku. Sice kluci mají větší výdrž, ale my holky jsme mazané, počkáme, až se jim klíží očka a hups na ně - a řežeme je hlava nehlava:-))) I když jsme holky a jsme slabší, nejsme blbé ne?! Panička mě zvěčnila, jak zrovna jednu válku vyhrávám:-)

Jo a už nás pouští mimo ohrádku! Jupí, můžem čůrat i jinde:-))

Panička se vyšvihla a natočila naše první VIDEO - se můžete mrknout a pokochat ZDE

den 22

Tak a víkend je za námi... ha, budete koukat, co se dá stihnout za pár hodin!

Za prvé, konečně paničku napadlo nám dát "normální" pravé psí jídlo, však už nejsme žádná batolata, žádné dudlíky a mléko, konečně jsme dostali rozmočené granulky s tvarohem a také kuřecí masíčko s nastrouhanou mrkvičkou a kozím kefírem - no tak to je vám dobrota! Zaliskaní jsme byli až za ušima! Nicméně bráchové jsou barbaři a šli do toho po hlavě, matlali se nohama v jídle  a vůbec jim to nevadilo...jsou to normální křupani! Ségra "aktivka" se musela opičit a spadla do misky pro změnu celá, ostuda... to je holka? Měla by na sebe víc dbát - to mě by se stát nemohlo! Od mrkvičky jsme byli jak růžová prasátka, ale mamka to dala do kupy - má na to dobrý nástroj, ten zvládne vše - vyprat paničce kalhoty, posbírat ze země drobečky, nabrat vodu z misky a pánečkovi zabavit jogurt:-)

Za druhé - dorazily první návštěvy. No jako hleděli jsme jak puk. Někteří dvounožci se tvářili, že už nás viděli někdy před dávnou dobou a prý jsme vyrostli - ale stopro kecali, neboť MY jsme nikoho cizího ještě neviděli, tak jak mohli vidět oni nás?? Pěkná blbost... Celkem dobrá je to věc, ty návštěvy - dají se ocucávat, olizovat, okusovat, občas i počůrat, docela zábava. Já se snažila zaujmout pozicí nejroztomilejší holčičky spící na polštářku s ovečkou, někdy se mi to dařilo dokonale! Nicméně byla jsem prokouknuta, a ostatní začali opisovat! Za chvíli už mi na hlavě ležela valná hromada zbytku rodiny, naštěstí kromě mamky, ta už by se nevešla, ufff. Sobotní návštěva byla především dokumentární a pár přeroztomilých fotek můžete vidět i vy. Díky teto Jančo a strejdo Marku! Nedělní návštěva pořád okukovala brášky - nevím proč jako, přeci my holky jsme frajerky od narození, ale kdo ví, třeba to byla kontrola, jestli jsou kompletní, čtyři nohy, dvě oči, hlava jedna, souhlasí:-) Vše přepočítáno, zdokumentováno. No nemyslete si, teď nás první návštěvy zmohly a snažíme se vypadat nejslušněji co to jde, ale příště - to už bude jiné kafe, si brousíme zoubky:-) Panička naše plány asi vyhodnotila stejně a pro jistotu nám dnes zkrátila drápky, škoda, mohlo to být zajímavější....taková pěkná rýha přes nos, to je krása!

Jo a zas tu prudila ta hnědá čtyřnohá čokoláda! Dokonce si nás chtěla adoptovat, zas jí to bylo zakázáno... asi ještě není plnoletá:-))))))) To má blbé, bude muset počkat až jí bude 18:-))

Jinak nic nového - ségra "aktivka" se neustále pokouší hlavou prorazit stěnu boudy, "paní špuntíková" je mistr s olizování polštářku s ovečkou a kluci se pokouší o co nejdivočejší souboj - vrčí, štěkají, děsně jsou v sobě zakousnutí těma mikrozoubkama a pak každý upadne na jinou stranu a třeba usnou, normální stav:-) A já? Já vše sleduju a myslím si o tom své... a doufám, že mi konečně někdo donese polštář ne s ovečkou, ale s Mickey Mousem!

Ahoj! Jsem slečna, prý trojka, pracovně mi říkají "Minnie" - podle Mini Minnie, partnerky Mickeye Mouse, prý jsem stejně roztomilá:-) A protože jsem navíc ze všech nejrozumnější, pověřila mě panička, abych deníček psala sama. No už bylo na čase, jsem přeci velká holka, jsem to mohla smolit od začátku, no ne?!

Na začátek vám představím mé sourozence, ať víte, co jsme za rodinu:

sestřička "paní špuntíková" - to je ségra číslo jedna, ano, přesně ta, co blokla mamku a my čekali a čekali... no naštěstí nás ven pustili...

sestřička "slečna aktivka" - tak to je dílo, naše pětka, od narození hyperaktivní, pořád všude první a stále se pokoušející hlavou prorazit porodní bednu. No nevím, asi mamka koukala na nějaké sci-fi filmy a tohle se pak stalo, někde proběhla chyba v systému...

a pak moji dva brášci - já bych jim klidně říkala PAT a MAT, protože jestli někdo něco vymyslí za blbosti, jsou to ti dva a vzájemně se výborně doplňují. No ale panička v nich nějaké ty rozdíly vidí a tak bráškovi dvojce láskyplně říká "Kvído" - protože furt kvičí "kvííí"  "kvíííí" (trošku jako morčátko:-). Jo a prásknu na něj, že má puntíkatého pindíka!

No a náš brácha číslo čtyři - to je "Agent 007", to nikdy nevíte, co má za lubem! Stojí, rozhlíží se, přemýšlí a pak tak vyštěkne, že i mamka doletí, co že se to stalo:-)

Budu se snažit poskytovat bližší informace o tom, co se u nás děje. A že toho je!

den 19

Tak zaprvé, včera nás byli poprvé okouknout nějací cizí divní psi! Jako jedna vypadala jak máma, ale když jsem kvíkla, tak se schovala za paničku. Panička ji musela uklidňovat, pchááá, poseru jednu. No a pak tam byli takoví dva, divní - jedna hnědá, pořád nás okukovala a chtěla vlézt za námi. Bylo jí to zakázáno, nevím proč, náhodou by se jistě dobře okusovala:-) Určitě by chutnala jak mléčná čokoláda. No a ten druhý, takový velký a světlý, tak ten byl ještě divnější, pořád nám olizoval hlavy... copak jsme zmrzliny? Ségra špuntíková pak vypadala, jako by vylezla ze sprchy, měla úplně rozhozenou ofinu:-)))

Za druhé, panička nám dnes zrušila bednu - naši milovanou bednu, náš domov. Jako proč? Proč nám to udělala? Vždyť na té nejnižší straně se tak krásně daly posilovat břišní svaly, bráchové dokonce dokázali výmyk na druhou stranu, supr posilovna. Tak nám to dnes nahradili nějakou vysokou mříží - no budu muset zapracovat na technice, ale věřím, že to dáme taky, dřív nebo pozdějc.... Jo a máme novou boudičku. Panička tvořila, je šikovná - páneček se jí sice strašně smál, ale já věřím, že ten otvor je schválně křivý - to je design, to já poznám!

No a protože už je pozdě večer, jdem spát - tak čau příště! O víkendu sem zas něco písnu...

Už zítra štěňátka budou mít přesně 2 týdny. Všechna štěňátka už mají otevřená očka - fenečka "5" dokonce už od pondělí, tedy od svého 9 dne života - je nějaká urychlená:-) Pomalu začínají reagovat na ostřejší zvuky a občas zavrní nebo se probouzí, když v kuchyni dělám rámus.... Na nožky se už pěkně všichni staví, dělají své první krůčky, občas s pádem, občas už dokážou ujít celkem velký kus....  Začínají jejich první hry - okusování svých i sousedovic nožiček, ožužlávání mých prstů a pokusy o vrtění ocásku. Už neodpadnou po každém napití mlíčka, ale vždy následuje pár minut hry a pak teprve nastane pád do rohu a zase spaní:-)

Štěňátka oslavila svůj první týden života. Mají se čile k světu, už se hravě zvedají na všechny čtyři, nejmenší fenečka dokonce když zavětří mámu, dokáže rychlostí blesku "překlusat" celou porodní bednu. To, že na svůj "běh" nevidí a nic neslyší, to jí vůbec nevadí:-) Už se těšíme, jak za pár dní otevřou očka a spatří ten velký svět okolo sebe (teda naši jídelnu, v tuto dobu celou předělanou na odchovnu juniorů:-)

Včera se u nás zastavila Janča s Markem, aby nafotili první "profi" fotky našich dětí - pokochat se můžete i vy:

Štěňátka prospívají, celé dny tráví spaním, pitím, čuráním a kakáním:-) Krásný to čas:-)))

Nexee se o štěňátka pečlivě stará, je skvělá máma. Konečně jsme si našli čas na pár fotografií našich juniorů... tady jsou:

63 den březosti:

21,30 hod - štěňátka i Nexee odpočívají po náročném dni. Junioři jsou pěkně baculatí a stále baští mlíčko od mámy. Když je potřeba, umí pěkně zakřičet:-) Teď provedli "valnou" hromadu a spokojeně chrupkají. Máma Nexee odpočívá a myslím, že je ráda, že má vše za sebou. No popravdě, i my, byl to náročný den...

15,45 hod -kolem desáté hodiny dopolední praskla plodová voda a Nexee začala intenzivně tlačit a přesto se jí nedařilo první štěňátko vytlačit ven. Po dvou hodinách jsme vyrazili na veterinu, kde za pomoci celého personálu Nexee přivedla na svět 5 štěňátek. První holčička, která všechny blokovala, je také největší mamlas:-)))) Takže můžeme hrdě oznámit, že máme štěňátka:-)

Celkem máme 5 černobílých mrňousků, z toho tři holčičky a dva kluky....

Na první foto si chvíli počkejte, na to mi síly už nestačí...:-)

9,30 hod: noc proběhla celkem klidně - Nexee spala, občas zakňučela nebo se snažila dostat pod postel. Po ranní vycházce už ale příznaky blížícího se porodu jsou větší. Nexee kňučí, a začínají se objevovat první slabé stahy....

dnes je 62 den březosti a Nexee ráno klesla teplota na 36,8 ...  narození štěňátek tak očekáváme v noci nebo během zítřejšího dne:-) Nexee je zatím naprosto klidná, žlutý míček má stále u sebe, takže jí momentálně ke štěstí nic nechybí:-)

Dnes je 58.den březosti - z Nexee se stal nafouknutý balón....pochoduje, funí, pak opět pěstuje australany v lehu na zádech... pak zase chodí a funí. Sní vše, co vidí (i to, co jen cítí....). Děcka v bříšku hrají kopanou, až mám pocit, že už už se proderou břišní stěnou ven. Vše je krásně vidět, vždycky se nějaký mrňous "vyboulí" někde na straně a snaží se protlačit - ale špatně, tudy cesta ven nevede... Nexa je statečně drží uvnitř a dopéká...

Ovšem žlutého kulatého štěstí se jen tak nevzdá... a tak se s ní musel míček vyfotit. No nevím, koho první nakojí...

Aktuální stav - 70cm obvod bříška, váha navýšena o 5kg oproti normálu.

Nicméně od dnešního dne začínáme měřit teplotu, ať ten zázrak neprošvihneme:-)

Dnes je 50.den březosti - Nexee hodně času prospí, venku má však pocit, že na břicho si už zvykla a snaží se pořád všechny prohánět (zvláště Jackie). Pokoušíme se ji poněkud krotit, ovšem k její velké nelibosti - nicméně alespoň míčky a ostatní hračky jsme venku zakázali. Ono celkem stačí, že Nexulína má hraček plný pelech, všechny si pomalu snáší - asi bude kojit plyšáky...

Ve čtvrtek jsme vyrazili na veterinu na kontrolu - Nexee i štěňátka jsou v pořádku, stále platí, že očekáváme něco kolem 4-5 štěňátek - přesný počet odhalíme až po porodu...

Štěňátka už dosáhla cca 75% své porodní velikosti. Nexee přibrala více jak 3 kg. Obvod bříška je 64 cm.

Včera večer - při společném odpočinku na gauči:-)) - jsem poprvé ucítila pohyb štěňátek v Nexulínovic bříšku:-)

Nexee nám pěkně roste - do šířky:-)  Hodně času tráví odpočíváním a spaním, ovšem nepochopila můj "chovatelský záměr" anglické linie a neustálým spaním na zádech se mě snaží naznačit, že nám porodí malé australany:-)))

Zahájili jsme měření obvodu bříška, ať víme, jak se Nexee rozrůstá. Dnes jsme naměřili rovných 60cm! Jen pro srovnání - Bree má "v pase" 40 cm... a svoji míru neřeknu:-)